Podle Elona Muska je vojenský satelitní systém Starshield vlastněn a řízen vládou Spojených států. Veškerá omezení jeho využití, včetně rychlostních limitů, podle něj stanovuje americká armáda a v konečném důsledku prezident USA – nikoli společnost SpaceX. Musk se k tomu vyjádřil ve středu v příspěvku, v němž zároveň jasně oddělil Starshield od Starlinku, jenž popsal jako komerční službu SpaceX omezenou na civilní a obranné použití. Prohlášení tak odpovídá na otázku, kdo ve skutečnosti rozhoduje o tom, jak vojenská satelitní síť na Ukrajině funguje.
Rychlostní limity vyvolaly rozruch
Vyjasnění přišlo krátce poté, co Ukrajina oznámila, že na vojenských terminálech Starshieldu byly přes noc zavedeny limity pro pohyb rychlejší než zhruba 100 mph, tedy asi 160 km/h; o případu ráno informoval i server Tesla North. Ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov ve středu uvedl, že konektivita pro terminály pohybující se rychlostí až 160 km/h se postupně obnovuje, a požádal o to, aby byl rychlostní limit zrušen úplně.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro pořad Piers Morgan Uncensored šel ještě dál. Podle něj omezení stály lidské životy, protože zachytávací drony spoléhající na Starlink přestaly fungovat. „Lidé proto zemřeli, protože nebylo dost ničení ani dost zachytávačů, včetně zachytávačů se Starlinkem, které samozřejmě nefungovaly," uvedl podle deníku The Independent. Muskův příspěvek tak přesouvá rozhodnutí o limitech Starshieldu z rukou SpaceX do Washingtonu.
Starlink jako životní linie Ukrajiny
Rozlišení mezi oběma službami má svou váhu mimo jiné proto, že Starlink patří od začátku rozsáhlé invaze k nejdůležitějším pojítkům, díky nimž země zůstává online. Fedorov Muska o pomoc požádal 26. února 2022 a Musk mu zhruba o deset hodin později odpověděl, že služba Starlink je na Ukrajině aktivní. První terminály dorazily už 28. února 2022, pouhé dva dny po první prosbě.
Služba od té doby drží online nemocnice, vládní kanceláře, jednotky na frontě i běžné rodiny v době, kdy byly napadány mobilní vysílače i energetická síť. Právě tato role činí jakékoli provozní limity citlivým tématem.
Kdo nesl náklady na provoz
Velkou část raných nákladů nesla sama SpaceX. V říjnu 2022 Musk uvedl, že vlastní výdaje společnosti na zprovoznění a podporu Starlinku na Ukrajině činily přibližně 80 milionů dolarů a do konce roku měly překročit hranici 100 milionů dolarů. Později odhadl průběžné provozní náklady na téměř 20 milionů dolarů měsíčně. Mnoho terminálů, které se dnes používají, později zaplatily jiné vlády, mimo jiné Polsko a Spojené státy.
Muskova dlouhodobá pozice k vojenskému využití
Odpověď ohledně Starshieldu navíc odpovídá tomu, jak Musk roli Starlinku popisuje už léta. V září 2023, poté co úryvek z jeho biografie tvrdil, že pokrytí v okolí Krymu vypnul, Musk prohlásil, že SpaceX nic nevypnula. Firma podle něj obdržela naléhavou žádost aktivovat Starlink až k Sevastopolu s cílem potopit ruské loďstvo kotvící v přístavu; jejímu vyhovění by ze SpaceX udělalo „explicitního spoluviníka velkého aktu války a eskalace konfliktu".
Už dříve téhož roku se k tématu vyjádřila prezidentka SpaceX Gwynne Shotwellová. Vojenské komunikační využití podle ní bylo v pořádku, „naším záměrem ale nikdy nebylo, aby to používali pro útočné účely". Vládní zakázky SpaceX od té doby rostou, mimo jiné díky dohodě o Starshieldu v letectví, a Ukrajina Muska v srpnu vyznamenala Řádem svobody.
Co z toho vyplývá
Muskovo vyjasnění posouvá otázku rychlostních limitů z komerční sféry do politiky. Pro Ukrajinu, která se o úplné zrušení omezení zasazuje, tak klíčová jednání nevedou se SpaceX, ale s americkou vládou a armádou. Případné změny limitů Starshieldu podle Muska padnou právě tam.
Zdroj: Tesla North